Lucie Mráziková

Proč je dobré kandidovat?

6. 10. 2013 20:35:00
Jak již jsem se několikrát zmiňovala, problém lidí v naší (a možná nejen v naší) zemi je ten, že i když si na svou situaci a situaci ve svém okolí stěžují, tak pro změnu mnohdy nic neudělají a čekají, až se o tu změnu postará někdo jiný. Jenže pak jsou tito lidé často zklamaní, že to nedopadlo tak, jak si přestavovali a zanevřou na všechny, kteří také o změnu usilovali - tedy v případě tohoto článku zanevřou na všechny politiky. Samotnou politiku vnímají jako zlo a domnívají se, že jako jedinec nemůžou nic změnit...

Proto je někdy dobré se zamyslet nad tím, jak člověk samotný může k té změně přispět. Vše začíná u nás - u každého jednotlivce. Každý jednotlivec, každý občan může být tou změnou, ale nestačí jen chtít, je potřeba pro to také něco udělat.

Nevím, zda znáte tento citát, ale je to jeden z citátů, který mi visí v pokoji na mé nástěnce a nyní se mi do toho článku velice hodí (a ne jen do tohoto článku, ale vlastně do života):

„Život je někdy dobrej, ale občas pro to musíte něco udělat.“ (Charles Bukowski)

Pravda pravdoucí, nemyslíte?

Takže jsem se nad tím zamýšlela. Ostatně jako dříve. V té době jsem se snažila změnit svými činy názor ostatních, že vše není tak černé a že pro každou situaci existuje řešení. Byla jsem označována za naivního optimistu a vlastně pořád jsem. Což o to, každý jsme nějaký :)

Dnes ráno jsem si přečetla opět pár stránek z knihy Hovory s Janem Masarykem od Viktora Fischla. Velice inspirativní čtení... Líbila se mi zejména kapitola o humanismu, ze které uvedu pár zamyšlení:

,,Kdyby se tak lidi měli trochu víc rádi," řekl mi Masaryk více než jednou. ,,Kdyby si jen vždycky včas uvědomili, že ten druhý měl taky mámu, že ho bolí kuří oko zrovna tak jako mě a že má stejný strach, když mu stůně děcko. Kdyby si každý chtěla uvědomit vždycky, že ten druhý je taky člověk, že jsme vůbec všichni lidi a ne obludy, tak by moh na světě být ráj. Jenže lidi právě nejsou lidi, to je ono."

...

,,Lidi nejsou šťastný, protože nejsou dobrý. Kdyby mysleli víc na druhé a míň na sebe, a hlavně kdyby v životě udělali víc pro druhé než pro sebe, tak by byli mnohem šťastnější. Já, když jsem pomohl zachránit nějaké to židovské děcko nebo když jsem dal práci někomu, kdo si to zaslouží, tak jsem vždycky cítil, že jsem nějak lepší člověk. Den, kdy můžu něco takového udělat, není ztracený. Já vím, ono se mi lehko mluví. Já se uměl narodit, měl jsem velikého tátu, který mi dopomohl k lepšímu místu a pak už jsem se shodou okolností dostal až tam, kde jsem teď. Já neměl vlastně nikdy těžkosti. Pozor! Já nechtěl nikdy být ministrem. Já měl jiné ambice. Já chtěl hrát na klavír. No, ale stalo se. Druzí, co měli tyhle ambice, neměli takové štěstí. A neuspokojené ambice pokřiví lidem často páteř. Ale jenom slabým lidem. Silný člověk si vždycky najde místo. To se ví, nesmí chtít za každou cenu nosit na límci zlaté vyšívání. Musí víc myslet na to, co by měl a moh udělat, aby druhý nemusel chodit bez límce nebo s límcem na cucky. Víme? To je ono. Když myslíte na druhé, je vám srdečně jedno, jestli jste to dotáh na ředitele nebo na písaře. Protože ono je na světě tolik mizérie, tolik zlých věcí, které je třeba napravit, tolik ubohých lidí, kterým se musí pomoct, že každý může k tomu udělat náramně moc, ať je ministerský přeseda anebo náhradní pošťák v Dobrušce.

...

,,Mít rád lidi, milovat lidi, tohle je celé tajemství a jediný recept na štěstí. To platí pro všecky."


To je věc, se kterou naprosto souhlasím a co je základ a měl by být také, podle mého názoru, základem v politice. Člověk, který má lidi rád, dokáže prosadit to, že lidé nakonec budou spokojení s vládou země. Člověk, který nebude myslet jen na sebe a prosazení svých zájmů, ale zejména zájmů obyvatel naší země je tou cestou ke změně.

Proto, když jsem si přečetla články o lídrech a lídrů hnutí Úsvit a jejich názory, abych se dozvěděla, co za osobnosti to jsou, tak jsem byla velice ráda, že to jsou lidé, se kterými se snažím o změnu směrem, který považuji za ten správný.

A proto jsem také ráda, že mám příležitost kandidovat a za tuto příležitost děkuji. A jelikož jsem tuto přiležitost dostala já jako prostá holka z Jižní Moravy, tuto šanci má také každý z vás a ne jen co se týče voleb, ale i jiných životních šancí a příležitostí.

A ještě jeden citát na závěr: „Buď sám tou změnou, kterou chceš vidět ve světě.“ (Mahátma Gándhí)

Přeji všem krásný den! :)

Autor: Lucie Mráziková | karma: 10.56 | přečteno: 673 ×
Poslední články autora