Hledá se práce (aneb operátorkou call centra na celých 8 dní)

No, pro mě a pro spoustu, spoustu lidí je toto aktuální téma. Jelikož jsem díky své nerozvážnosti a upřímnosti v prosinci o mou práci v leasingové společnosti přišla, zařadila jsem se v únoru na úřadu práce mezi uchazeče o zaměstnání.

Takže, jak už jsem psala, v prosinci jsem přišla o práci v leasingové společnosti, kde jsem pracovala tři roky. Fajn, takže by si spoustu lidí mohlo myslet, že ta holka má alespoň nějakou praxi...

No, ano, dostala jsem nyní dvě nabídky práce - pracovat jako finanční poradce nebo v České spořitelně - starat se o stávající klientelu a získávat klienty nové... Jenže obě práce - jak jinak - na živnostenský list. To mě ani až tak nevadilo a snad bych s tím i souhlasila, kdyby to nebyla další práce ve finanční sféře. A jelikož jsem člověk, který už s finanční sférou nechce mít nic společného, pokud opravdu nepůjde do tuhého a nebudu si muset práci v této oblasti najít, tak se chci tomuto odvětví vyhnout. Prostě to není to, co bych dělat chtěla a tak radši budu nějakou dobu doma a budu se zdokonalovat ve věcech, co mě zajímají.

Koukám se samozřejmě na stránky, kde se to nabídkami práce jen hemží a také na stránky úřadu práce, abych zjistila, zda jsou nějaké vhodné nabídky i pro mě v našem regionu. No, když to tak projíždím, je to samý obchodní zástupce, finanční konzultant, asistent prodeje, obchodník nebo poradce v oblasti realit či operátorka call centra. Opravdu paráda.

To poslední, tedy operátorku call centra, jsem nyní zkoušela a byla jsem tam 8 dní. Firmu nebudu jmenovat, ale domnívám se, že je to podobné v každém call centru. Pozvou si vás na pohovor, ve kterém provedou zkoušku, jak umíte někoho přemluvit v telefonu, pokud uspějete a dostanete se dál, tak vás ještě otestují díky pár otázkám, zda víte, jak se dělá "kopírovat", "vložit", zda dokážete v programu MS Word zformátovat text (za což jsem vděčná našemu docela přísnému učiteli na gymplu, kdy se opravdu snažil nás tyto základní věci naučit a tedy díky němu mi tyto činnosti nedělají problém) apod. Pokud uspějete i zde, potom vám pogratulují a zeptají se, kdy můžete nastoupit, podepíšou s vámi dohodu a na zkoušku tam jezdíte. Ze začátku vás zaškolují, což v našem případě znamenalo to, že jsme si prostudovali dokumenty, co máme do telefonu říkat a poslouchali jsme ostatní operátorky, jak to klientům vysvětlují. Pochopitelně cílem bylo přemluvit co nejvíce lidí a uzavřít co nejvíce smluv. Zároveň se mnou do této pozice nastoupili další tři lidé. První den jsme se zaškolovali a další den již volali. Měli jsme přemluvit 1-2 lidi za celý den. Což se stalo, takže úkol splněn. Další dny, kdy už jsme měli přemluvit alespoň 4 lidi, už se tolik nedařilo. Honzovi, který nastoupil zároveň a za tři dny nikoho nepřemluvil, řekli, že se s ním loučí. Mrzelo mě to, že mu nedali šanci a nezkusili ho dát na jiný projekt, ale na druhou stranu na to měl stejný názor jako já, že do toho prostě lidi nutit nebude. No, jakmile jsem tam byla sedmý a osmý den a oba dva dny se nedařilo a pokaždé jsem měla jen jednu smlouvu, tak si mě zavolala supervizorka a řekla mi, že nemám výsledky, tedy se mnou končí. To samé řekli i Lenči, která tam byla přijata se mnou. No, co na to říct? Čekala jsem to. Vlastně jsem ty lidi zase tak moc nepřemlouvala. Pokud jsem měla pocit, že to ten člověk využije, tak jsem mu ty výhody řekla a snažila se, aby to přijal. Ale pokud se mi zdálo, že ten člověk by to nevyužil a také mi to několikrát řekl, tak jsem se s ním prostě rozloučila a konec. Prostě ta práce není pro mě. Prý je problém, že si to beru osobně. Ano, ona tato práce je problém pro člověka, který neumí vypnout svou schopnost empatie... Neříkám, že lidé, kteří tuto práci dělají a dělají ji dobře, že nejsou empatičtí, no v každém případě tak či tak to prostě těm lidem vnucují za každou cenu... Když jsem odcházela s ukončenou dohodou, měla jsem dobrý pocit z toho, že jsem moc lidí nepřemluvila, protože kdyby jim volala jiná kolegyně, tak by s nimi smlouvu uzavřela a ty lidi by to nejspíš ani nepotřebovali a pak by litovali, do čeho se to zase nechali uvrtat. Ale musím říct, že jako další zkušenost do života se to vyplatilo. Okruh povolání, které nechci dělat, se tím rozšířil a když jsem řekla doma, že již tam nejsem, protože jsem neplnila limity, rodiče byli spíše rádi, jelikož práce tohoto typu prostě nemají rádi. A místo nás už tam nastoupili další lidé a takto se to tam točí a točí pořád dokola. Neplníte limity, sbohem. Zkusíme další a další a další :)

No, takže jsem opět na úřadu práce, vlastně jsem tam teprve druhý měsíc. Jelikož přátelé, bych chtěla upozornit, že pokud se zaměstnavatelem rozvážete pracovní poměr dohodou, a přesto ve výpovědní době nastoupíte na neschopenku, tak vám zaměstavatel za dobu, kdy jste na neschopence a po době, kdy byl s vámi rozvázán pracovní poměr, nemusí dávat ani korunu. Jelikož mi dohoda končila 31.12.2012 a na neschopenku jsem šla 27.12.2102 a ukončila ji 31.1.2013, tak za leden jsem dostala peníze pouze od OSSZ a to za cca 14 dní. Za zbytek, co by normálně hradil zaměstnavatel, nedostanu ani korunu. No, za to si také můžu sama, jelikož neznalost zákona prostě neomlouvá a kdybych si to zjistila, tak jsem to mohla zařídit jinak... Ale asi to tak mělo být :)

Takže si přečtu pár článků, kouknu na pár stránek s nabídkou zaměstnání, pošlu pár životopisů a uvidím, zda se mi poštěstí a nějakou tu práci najdu.

Mimochodem, když půjdete někam na pohovor a řeknou vám, že se do konce týden ozvou a nakonec nejsou ani tak slušní, aby to udělali, i když by třeba řekli, že jste neuspěli, tak nezoufejte. Prostě si řekněte, že u lidí, kteří lžou, byste pracovat stejně nechtěli! ;)

Všem přeji krásný den a nezaměstnaným hodně štěstí při hledání práce! :)

Ach jo, já říkám psycholožce pořád, že sem do této doby nepatřím... Taky máte někdy ten pocit?

*

Pozn.redakce: kvůli včerejšímu útoku na zpravodajské servery se u tohoto článku nezaložila diskuse. Po opravě jsme z toho důvodu článek vydali v novém čase.