Jsem s BAP v invalidnim duchodu. Pekelné deprese několik měsíců v roce a občas ještě po mánii kdy je ten sešup dolu jeste jednou takovej a leky i kdyz dost pomáhají tak se ta nálada utrhne jednou nahoru a potom zas dolu, ale spis dolu. Kdo si tim neprosel neuveri, ale hlavne jsem chtel napsat neodsuzujte nekoho za to ze si vzal zivot. To utrpeni az takove chorobne mysleni o vlastni bezviznamnost o tom ze to trva celej zivot a ze to tak clovek vzdy chtel a jina cesta neni se pro toho cloveka stava casto pravdou protoze to tak vnima. Takova ta pomoc z venku moc nepomaha a osobni zkusenost z jedne nejmenovane psychiatrie v nemocnici v Mostě mě v depresi jen o te bezvychodnosti utvrzuje. Mozna pisu ne uplne srozumitelne. Zrovna mam pocit ze jedu dolu a to smysleni se meni od te chvile kdy se jeste da a clovek se nad tim povznese do faze kdy pocitum bezviznamnosti naprosto podlehne. Zatim jsem tu, protoze jsem srab, ale absolutne chapu ze tu nekteri uz nejsou. Souhlas s tim, ze by to clovek mel udelat tak aby s tim nikoho neotravoval. Takove ty kydy, ze si clovek nemuze zivot vzit kdyz si ho nedal si strcte za klobouk, nikdo se me neptal jestli ho chci. Kazdy at si o SOBĚ rozhoduje sam. Ámen.

Hezky jste to napsal. Děkuji za názor a doufám, že epizod deprese budete mít co nejméně... A jak píšete, opravdu je to tak, že kdo si tím neprošel, neuvěří a nechápe a často odsoudí, aniž by tušil, jaké to je.  Díky BAP jsem ztratila několik "rádoby" velmi dobrých přátel... Ale jsem ráda, že teď se mi lépe rozlišuje, kdo skutečně přítel je a kdo není.... Držte se!  Přemýšlela jsem, že bych možná mohl zřídit nějaký klub lidí, kteří trpí BAP nebo nevíte, zda takový klub již existuje? :)

Sebevražda je svobodné rozhodnutí svobodného člověka.Neobdivuji takové rozhodnutí,ale ani jej nezatracuji.Jen by to chtělo dělat tak,aby nedošlo k nějakým škodám např. napálit to autem do kamionu je blbost.Ideální je jít do lesa....

Pokud nema sebevrah opravdu zavazny duvod k sebevrazde, je to jen malo ucty k vlastnimu zovotu. Pak neni divu, ze nema uctu ani k zivotu ostatnich a svym cinem je ohrozuje aniz by o tom premyslel.

A když už se rozhodnete, tak nemačkejte svým bližním kapoty aut !

Měl jsem známého, který se sebevraždil a o žádné sobectví nešlo. Těm lidem nic jiného nezbývá a jak mi často vysvětlovaol, zdravý bez depek to prostě nepochopí. Pro tyhle pevně rozhodnuté by měli mít v nemocnicích KATa. Robota, který by jim napíchal smrtelnou dávku něčeho, po čem by v klidu a míru opustili svět.

Vím o tom hodně, měla jsem dvě epizody těžké deprese... A nepopírám - je těžké se s tím poprat... Ale i tak si ten člověk uvědomuje, že je to věc, kterou už zpátky nevezne... Koho v životě nepotká to, že se ocitne jednou na dně nebo si myslí, že je na dně? Myslím si, že je to mizivé procento lidí... A právě tyto dna nás kolikrát posunou mnohem dále, než si můžeme myslet a očekávat... Jak se říká: Není hanba upadnout, ale příliš dlouho ležet... Vím, že deprese můžou trvat i několik měsíců... Ale věřte, že tento stav moc to vnější okolí neovlivní... Je to ve vás, je to uvnitř, nemůžete nic, myslíte si, že jste k ničemu, nebaví vás oblíbená hudba, nebaví vás oblíbený film, přátelé jsou vám ukradení, jste apatičtí ke všemu a ke všem... Já to zažila, vím, o čem píšu. Nepřála bych to ani největšímu nepříteli... Ale člověk se z toho musí chtít dostat a dostane se z toho sám...

Já se na ten váš případ koukl pohledem amatérského detektiva a zaujalo mne na něm především rozmístění osob. Vy v posteli, maminka u telefonu, brácha v hospodě s potenciálním sebevrahem, otec v pozdních večerních hodinách v autě se spolujezdkyní... Wieviegh (či jak se píše) by z toho vytřískal příběh na celý román!

Hmm, zní to divně, že? Jsme malá vesnice, tady je vše tak nějak propleteno a propojeno...  Ale knížku už píšu (ale ne o včerejším večeru). Zda bude čitelná, toť otázka...

Sebevražda je hlavně akt sobectví. Sebevrah totiž vidí jen sebe a svoje problémy. Nezajímají má ho, co ti druzí. Jeho zajímá jen jak by unikl. Ovšem nejhorší je, když se sebevrah rozhodne vzít sebou i ty nejbližší jako se tomu už několikrát stalo

Souhlasím, je to nejhorší, co ten člověk může udělat... Vzít s sebou i jiné...

sebevražda je naopak naprosto logické rozhodnutí.

všichni zemřeme. to je fakt.

mezi "teď" a okamžikem smrti je období, jehož délku neznáme. a pokud jsme přesvědčeni, že tu dobu nechceme prožít, protože to vnímáme jako příliš bolestné nebo příliš nesmyslné, tak ji - naprosto logicky - přeskočíme.

ale souhlasím, není hezké zatahovat do toho rozhodnutí druhé lidi, zvlášť popsaným způsobem.

Děkuji za názor!

Ano, po přečtení tohoto článku si to jistě každý sebevrah rozmyslí... Možná byste to měla vytisknout a umístit viditelně na několika místech Nuselského mostu, možná by bylo vhodné obohotit o toto závažné poselství příbalové letáky některých farmak.

To, co člověk se svým životem udělá či neudělá, je jeho věc... Ale když už se rozhodne pro toto destruktivní řešení, tak by neměl ohrožovat také životy jiných lidí... To je to, co jsem tímto článkem chtěla říci... Každý má svou hlavu... Každý, ať činí tak, jak uzná za vhodné!