Diskuse
Už jste někdy omdleli?
Děkujeme za pochopení.
Š94á36r54k77a 15A17n10d42r18l12o73v38á
Zase máte problém s diskusí u nového blogu
O Pekle jsem psala asi před 3 měsíci také, v podstatě podobně, jako Vy (a třeba budete ve Výběru, jako jsem byla já)
L62u28c97i59e 92M53r33á50z38i59k29o81v89á
Co se týče té diskuze, už mi to blblo včera, když jsem sem ten článek vkládala - zase... Ale psala jsem adminovi, tak to upravil a článek zveřejnil znovu dnes... Komplikované
Ani jsem si nevšimla, že jste o tom psala, si to musím pročíst... Když ono je těch článků tady tolik, že snad ani nejde přečíst každý... Hezký den, Šárko!
M71a61r86i86e 35P70o75k18o17r74n40á
Nejsem omdlévací typ, takže moc často ne. V dětství téměř vždy při zvracení. Jednou na ulici cestou od doktora (něco běžného s teplotami). Čekala jsem na zastávce a bylo mi blbé říct lidem, aby mně pustili sednout. Tak jsem stála u kamenného zábradlí. Jak mi svítilo slunce na hlavu, tak mi bylo pořád divněji, tak nějak se s tím zápasila a pak najednou jsem to jakoby vzdala, to byla nepopsatelná úleva. Probrala jsem se na zemi, usadili mně na lavičku a nějak jsem to pak zvládla dojet domů. Bradu jsem si rozsekla o to kamenné zábradlí, jizvu mám dodnes. Ještě párkrát se mi to stalo, nikdy jsem to nedovedla předvídat. Asi nastane nějaké odkrvení mozku, pomohlo by zavčas si sednout nebo lehnout. Ale ta ztráta vědomí je tak úlevná
L30u13c96i65e 89M82r53á77z18i70k14o65v64á
Děkuji za příspěvek! jj, je to úleva, souhlasím s Vámi... V ten moment Vás nic netíží, prostě pohoda...
D72a66n75a 34M94a25š84k38o79v31á
Divný... Omdlela jsem dvakrát a pokaždé předcházel nevydržitelně nepříjemný pocit, ukončený tím, že dál nevím, co se dělo. Ani pád ani následný přesun... nic si nepamatuju.
Dokonce jsem poté pronesla "je mi strašně divně, nevím, jak je člověku před omdlením, ale takhle by to mohlo vypadat... možná omdlím.." A na to všechny tři paní kolem vykřikly "už zase?!".. a teprve jsme si všimla otevřenýho okna, toho, že místo jedné jsou tam dámy tři, že mi omývají čelo... takže to ono bylo:-)
L25u48c67i28e 53M21r33á29z72i49k36o84v47á
Děkuji za příspěvek! No, ze začátku mi to taky nebylo příjemné... On ten pocit sám o sobě, když ztrácíte obraz (tedy zrak) a také, když Vám začne pískat v uších (takže také sluch) není moc příjemný, ale pak jsem prostě měla strašně krásný pocit, no jak jsem popisovala v článku (pocit klidu a vyrovnání) a nebo také níže v komentářích paní Eva...
Š76á74r14k81a 61A67n95d31r72l60o44v12á
Já sklony k omdlévání nemám, jen jednou, po operaci jsem sebou sekla na nem. chodbě, protože jsem myslela jak jsem už fit a chtěla jsem se jít do koupelny zušlechtit:-)
Ale spolužačka na střední se naučila perfektně omdlévat, když k nám na školu přišel nový mladý tělocvikář
L51u41c49i44e 15M28r67á85z68i66k15o20v89á
Díky za příspěvěk, Šárko! Hmm, spolužačka tedy zvolila rafinovanou taktiku, jak přilákat pozornost...
E92v42a 45P50a33l98l87o29t97t59o
Omdlévám poměrně často (nízký tlak, úrazy) a potvrzuji podobné zkušenosti - velmi příjemný pocit, i ta největší bolest v tom okamžiku mizí... Z toho důvodu jsem se i přestala bát smrti. Téměř pokaždé, když omdlévám nečekaně (to z nízkého tlaku cítíte chvíli předem, takže to je trochu jiné), tak mne napadá: "jestli tohle je umírání, tak je to celkem fajn!"..... :-) Prostě - na nebytí a (ne)vědomí není nic hrůzného, je to prostě takový přechod od něčeho v nic...
L70u83c10i51e 86M32r25á12z79i83k83o66v31á
Děkuji za příjemný příspěvek. Taky jsem si to tak řekla s tím umíráním...
V98a78n19d69y 92V90á43v74r62o84v32á
No ano, už se mi to párkrát stalo. Poprvé to bylo, když jsem byla malá a táta mi (na mé přání) česal tři culíky-)) Trvalo to hrozně dlouho!-)
Ale občas mívám stavy, kdy se mi zatočí hlava a cítím, že omdlím. Lékař mi dal jakési pohotovostní tablety, které opravdu omdlení odvrátí (když si je stihnu vzít včas-)
L36u45c24i31e 42M88r52á70z94i96k12o67v24á
Děkuji za příspěvek! To jsem vůbec nevěděla, že takové tablety existují... To je něco, co Vám okamžitě zvedne tlak? Nebo jak vlastně fungují? Děkuji za odpověď.
K27l86á74r24a 22T58ů60m82o12v41á
Prvně jsem omdlela nad sporákem, to mi bylo asi patnáct. Najednou mlha, pak nic a ledový vzduch z otevřeného okna... Potom několikrát v narvaném autobuse a ve frontě v obchodě. Kamarádi se báli se mnou chodit ven... Při promoci jsem se strašně bála, ale asi kvůli tomu jsem ji paradoxně ustála...
Jinak dlouhé stání (zvlášť v kombinaci s teplem a nedostatkem kyslíku) je docela problém, přitom v práci se po nás vyžaduje. Naštěstí pár kolegyň, co mají problémy s křečáky nebo s klouby, nám vymohlo židle... Ale na mě se občas někdo blbě kouká, tak mladá a nevydrží stát... No zase lepší, než se tam složit... Párkrát jsem i tak neměla k omdlení daleko...
Ono je hezké vyhýbat se spouštěčům, ale stresující práce, při které musíte být na nohou a kolikrát ani není čas se napít, zrovna bezpečím neoplývá...
Historka s kolapsem u státnic kolovala i na našem ústavu. Stalo se to rok na náma. Byl to kluk a jen co se probral, po něm předseda komise chtěl, aby tento stav vysvětlil... Další člen se ho prý jen zeptal, kde že to skončili...
L88u49c87i89e 96M51r87á95z30i24k28o59v86á
Děkuji za příspěvek! Ve frontě mívám také divné pocity. Asi to máme podobné, ovšem závidím Vám, že jste to ustála u promoci... Cítila jsem se tehdy docela trapně Ale horší by bylo tam s sebou seknout jako u státnic... Nechápu, že po tom klukovi chtěl vysvětlení, prostě se to stát může... Naštěstí jsem měla v komisi rozumné lidi, kteří věděli, co dělat a spíše se mě snažili uklidnit, než ještě více uvádět do rozpaků... Několikrát jsem se jim za to omluvila a poděkovala za to, jak se zachovali... Chlapec měl bohužel smůlu na členy komise.
Š10t79ě46p93á41n 94B35i69c95e20r94a
Jsou asi lidé, kteří vědomí ztrácí snadněji a jiní, kteří omdlí teprve, až když se jejich tělo už nemíní k vědomí vracet.
L51u15c26i29e 61M13r33á49z34i13k35o81v54á
Děkuji za příspěvek! Je možné, že to tak bude, i když to nezní zrovna optimisticky...
J98a54r29m16i10l80a 52R94a66n10s73d44o75r64f29o86v75á
Jako dítě jsem opakovaně omdlela při brutální žaludeční chřipce. Jen jsem se převrátila ke kýblu a pak "do tmy před očima" zpět do postele. Při zablokované krční páteři spíše každodenní pocity závratě téměř na omdlení plus příznaky jako brnění rukou, pocit "mimo". No a taky pozor na předýchání z rozrušení, stačí jedna myšlenka. Tam se nepomůže místům vyhýbat, ale kontrolovat myšlenky. Takové omdlení bývá nejhorší.
L38u92c48i91e 34M68r44á26z90i78k35o82v73á
Děkuji za příspěvek! Předýchání z rozrušení? To znamená, když se Vám příliš zrychlí dech, když se stane nepříjemná situace nebo začnete na něco nepříjemného myslet? To jsem ještě nezažila... Ale slyšela jsem, že tímto způsobem lze prý omdlení i uměle vyvolat... Je to možné?
K97l90á94r85a 75F29i68a24l66k98o83v15á
Z nízkého tlaku se omdlévá lehce, ale stačí vnímat příznaky, tedy slabost, studený pot, "stmívání" před očima a nepanikařit, ale zastavit se, chytit se něčeho, co se s vámi nepřevrátí, když náhodou opravdu omdlíte, vydýchat se a hlavně počkat, až se trošku zmátoříte. Největší chybou je snažit se jít dál!
Po lehkém zapotácení je potřeba si ihned sednout a nezvedat se, dokud člověku opravdu není lépe, venku klidně na obrubník, je opravdu lepší, když na vás kolemjdoucí blbě koukají, než když budete ležet přes cestu v bezvědomí a třeba s rozbitou hlavou.
L51u83c84i48e 14M61r57á42z43i52k60o60v62á
Děkuji za radu... To se mi několikrát stalo a už jsem poučená, že je to opravdu nejlepší způsob, jak tomu předejít :) Vlastě naposledy, když jsem jela v Brně v tramvaji do práce, to jsem asi cca 2 minuty viděla jen bílo nebo takové šero před očima a zase tu šelest nebo pískot v uších - naštěstí se uvolnilo místo a mohla jsem si sednout a kupodivu jsem to vydýchala...
- Počet článků 46
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1505x