Diskuse
Už jste někdy omdleli?
Děkujeme za pochopení.
Š23á88r26k54a 95M61e87d57k18o77v50á
Zase máte problém s diskusí u nového blogu
O Pekle jsem psala asi před 3 měsíci také, v podstatě podobně, jako Vy (a třeba budete ve Výběru, jako jsem byla já)
L73u56c92i15e 20M77r76á56z26i96k13o13v63á
Co se týče té diskuze, už mi to blblo včera, když jsem sem ten článek vkládala - zase... Ale psala jsem adminovi, tak to upravil a článek zveřejnil znovu dnes... Komplikované
Ani jsem si nevšimla, že jste o tom psala, si to musím pročíst... Když ono je těch článků tady tolik, že snad ani nejde přečíst každý... Hezký den, Šárko!
M77a54r73i26e 95P91o85k60o96r63n42á
Nejsem omdlévací typ, takže moc často ne. V dětství téměř vždy při zvracení. Jednou na ulici cestou od doktora (něco běžného s teplotami). Čekala jsem na zastávce a bylo mi blbé říct lidem, aby mně pustili sednout. Tak jsem stála u kamenného zábradlí. Jak mi svítilo slunce na hlavu, tak mi bylo pořád divněji, tak nějak se s tím zápasila a pak najednou jsem to jakoby vzdala, to byla nepopsatelná úleva. Probrala jsem se na zemi, usadili mně na lavičku a nějak jsem to pak zvládla dojet domů. Bradu jsem si rozsekla o to kamenné zábradlí, jizvu mám dodnes. Ještě párkrát se mi to stalo, nikdy jsem to nedovedla předvídat. Asi nastane nějaké odkrvení mozku, pomohlo by zavčas si sednout nebo lehnout. Ale ta ztráta vědomí je tak úlevná
L65u47c61i67e 42M53r27á29z89i86k47o49v58á
Děkuji za příspěvek! jj, je to úleva, souhlasím s Vámi... V ten moment Vás nic netíží, prostě pohoda...
D94a67n96a 96M84a54š73k19o84v62á
Divný... Omdlela jsem dvakrát a pokaždé předcházel nevydržitelně nepříjemný pocit, ukončený tím, že dál nevím, co se dělo. Ani pád ani následný přesun... nic si nepamatuju.
Dokonce jsem poté pronesla "je mi strašně divně, nevím, jak je člověku před omdlením, ale takhle by to mohlo vypadat... možná omdlím.." A na to všechny tři paní kolem vykřikly "už zase?!".. a teprve jsme si všimla otevřenýho okna, toho, že místo jedné jsou tam dámy tři, že mi omývají čelo... takže to ono bylo:-)
L51u87c70i61e 26M91r89á75z91i59k48o71v26á
Děkuji za příspěvek! No, ze začátku mi to taky nebylo příjemné... On ten pocit sám o sobě, když ztrácíte obraz (tedy zrak) a také, když Vám začne pískat v uších (takže také sluch) není moc příjemný, ale pak jsem prostě měla strašně krásný pocit, no jak jsem popisovala v článku (pocit klidu a vyrovnání) a nebo také níže v komentářích paní Eva...
Š18á24r71k79a 83M23e75d39k14o24v30á
Já sklony k omdlévání nemám, jen jednou, po operaci jsem sebou sekla na nem. chodbě, protože jsem myslela jak jsem už fit a chtěla jsem se jít do koupelny zušlechtit:-)
Ale spolužačka na střední se naučila perfektně omdlévat, když k nám na školu přišel nový mladý tělocvikář
L37u94c87i74e 51M89r33á80z84i83k26o54v81á
Díky za příspěvěk, Šárko! Hmm, spolužačka tedy zvolila rafinovanou taktiku, jak přilákat pozornost...
E65v13a 97P96a71l57l97o55t95t79o
Omdlévám poměrně často (nízký tlak, úrazy) a potvrzuji podobné zkušenosti - velmi příjemný pocit, i ta největší bolest v tom okamžiku mizí... Z toho důvodu jsem se i přestala bát smrti. Téměř pokaždé, když omdlévám nečekaně (to z nízkého tlaku cítíte chvíli předem, takže to je trochu jiné), tak mne napadá: "jestli tohle je umírání, tak je to celkem fajn!"..... :-) Prostě - na nebytí a (ne)vědomí není nic hrůzného, je to prostě takový přechod od něčeho v nic...
L70u82c93i35e 70M85r46á47z72i49k33o30v14á
Děkuji za příjemný příspěvek. Taky jsem si to tak řekla s tím umíráním...
V36a67n85d41y 90V68á88v23r80o25v78á
No ano, už se mi to párkrát stalo. Poprvé to bylo, když jsem byla malá a táta mi (na mé přání) česal tři culíky-)) Trvalo to hrozně dlouho!-)
Ale občas mívám stavy, kdy se mi zatočí hlava a cítím, že omdlím. Lékař mi dal jakési pohotovostní tablety, které opravdu omdlení odvrátí (když si je stihnu vzít včas-)
L67u56c26i74e 41M24r97á14z68i94k97o19v98á
Děkuji za příspěvek! To jsem vůbec nevěděla, že takové tablety existují... To je něco, co Vám okamžitě zvedne tlak? Nebo jak vlastně fungují? Děkuji za odpověď.
K47l78á80r42a 42T81ů93m81o47v54á
Prvně jsem omdlela nad sporákem, to mi bylo asi patnáct. Najednou mlha, pak nic a ledový vzduch z otevřeného okna... Potom několikrát v narvaném autobuse a ve frontě v obchodě. Kamarádi se báli se mnou chodit ven... Při promoci jsem se strašně bála, ale asi kvůli tomu jsem ji paradoxně ustála...
Jinak dlouhé stání (zvlášť v kombinaci s teplem a nedostatkem kyslíku) je docela problém, přitom v práci se po nás vyžaduje. Naštěstí pár kolegyň, co mají problémy s křečáky nebo s klouby, nám vymohlo židle... Ale na mě se občas někdo blbě kouká, tak mladá a nevydrží stát... No zase lepší, než se tam složit... Párkrát jsem i tak neměla k omdlení daleko...
Ono je hezké vyhýbat se spouštěčům, ale stresující práce, při které musíte být na nohou a kolikrát ani není čas se napít, zrovna bezpečím neoplývá...
Historka s kolapsem u státnic kolovala i na našem ústavu. Stalo se to rok na náma. Byl to kluk a jen co se probral, po něm předseda komise chtěl, aby tento stav vysvětlil... Další člen se ho prý jen zeptal, kde že to skončili...
L71u86c19i48e 96M11r92á79z53i55k17o78v90á
Děkuji za příspěvek! Ve frontě mívám také divné pocity. Asi to máme podobné, ovšem závidím Vám, že jste to ustála u promoci... Cítila jsem se tehdy docela trapně Ale horší by bylo tam s sebou seknout jako u státnic... Nechápu, že po tom klukovi chtěl vysvětlení, prostě se to stát může... Naštěstí jsem měla v komisi rozumné lidi, kteří věděli, co dělat a spíše se mě snažili uklidnit, než ještě více uvádět do rozpaků... Několikrát jsem se jim za to omluvila a poděkovala za to, jak se zachovali... Chlapec měl bohužel smůlu na členy komise.
Š74t91ě16p15á19n 64B16i38c58e86r93a
Jsou asi lidé, kteří vědomí ztrácí snadněji a jiní, kteří omdlí teprve, až když se jejich tělo už nemíní k vědomí vracet.
L22u86c56i80e 97M31r95á30z11i53k86o31v75á
Děkuji za příspěvek! Je možné, že to tak bude, i když to nezní zrovna optimisticky...
J11a13r75m25i53l63a 90R67a86n34s66d49o75r87f72o81v48á
Jako dítě jsem opakovaně omdlela při brutální žaludeční chřipce. Jen jsem se převrátila ke kýblu a pak "do tmy před očima" zpět do postele. Při zablokované krční páteři spíše každodenní pocity závratě téměř na omdlení plus příznaky jako brnění rukou, pocit "mimo". No a taky pozor na předýchání z rozrušení, stačí jedna myšlenka. Tam se nepomůže místům vyhýbat, ale kontrolovat myšlenky. Takové omdlení bývá nejhorší.
L43u38c31i53e 83M23r45á97z54i33k20o57v88á
Děkuji za příspěvek! Předýchání z rozrušení? To znamená, když se Vám příliš zrychlí dech, když se stane nepříjemná situace nebo začnete na něco nepříjemného myslet? To jsem ještě nezažila... Ale slyšela jsem, že tímto způsobem lze prý omdlení i uměle vyvolat... Je to možné?
K12l87á69r39a 13F16i87a90l83k94o94v35á
Z nízkého tlaku se omdlévá lehce, ale stačí vnímat příznaky, tedy slabost, studený pot, "stmívání" před očima a nepanikařit, ale zastavit se, chytit se něčeho, co se s vámi nepřevrátí, když náhodou opravdu omdlíte, vydýchat se a hlavně počkat, až se trošku zmátoříte. Největší chybou je snažit se jít dál!
Po lehkém zapotácení je potřeba si ihned sednout a nezvedat se, dokud člověku opravdu není lépe, venku klidně na obrubník, je opravdu lepší, když na vás kolemjdoucí blbě koukají, než když budete ležet přes cestu v bezvědomí a třeba s rozbitou hlavou.
L34u62c88i40e 32M42r33á47z61i20k57o98v31á
Děkuji za radu... To se mi několikrát stalo a už jsem poučená, že je to opravdu nejlepší způsob, jak tomu předejít :) Vlastě naposledy, když jsem jela v Brně v tramvaji do práce, to jsem asi cca 2 minuty viděla jen bílo nebo takové šero před očima a zase tu šelest nebo pískot v uších - naštěstí se uvolnilo místo a mohla jsem si sednout a kupodivu jsem to vydýchala...
- Počet článků 46
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1505x