V nouzi poznáš přítele

Je to přesně měsíc, kdy se můj okruh blízkých přátel začal ztenčovat. Je to přesně měsíc, kdy jsem začínala chápat, jakou váhu má toto mravní ponaučení...

V listopadu 2012 to vše začalo a to mou myšlenkou pořídit si svůj vlastní byt, abych nemusela do konce života platit někomu nájem... Byla mi doporučena realitní kancelář, v den, kdy jsem tam přišla, jsem měla vybráno a šlo to vše tak rychle... Jenže v té době jsem byla, jak říká má lékařka v "mánii" a tak jsem si údajně neuvědomovala rizika hypotéky apod. Omyl - uvědomovala jsem si všechna rizika. Jenže zrovna v tom měsíci jsem si řekla - dost, chtěla bych v práci změnit pozici a nebo prostě dělat něco jiného, jenže jsem zároveň také hodně brouzdala na Facebooku. Je to na dlouho, takže to zkrátím, abych se dostala k jádru věci...
V den, kdy mi měli poslat peníze z banky na koupi bytu, v den mého svátku, tedy 13.12.2012 mi byla nabídnuta dohoda k ukončení pracovního poměru ke dni 31.12.2012 a nebo výpověď s paragrafem 52. Ten den někdo ze společnosti volal do banky, odkud mi měly přijít peníze z hypotečního úvěru na koupi bytu, a řekl, že jsem ve výpovědní době. Takže v bance pochopitelně pozastavili čerpání a tak jsem dělala všechno možné a pořád přemýšlela nad možnostmi, co mám udělat, jak to jen udělat, abych nepřišla o svých 100 tis. Kč, které jsem dala RK jako zálohu a zároveň provizi na koupi toho bytu a nepřišla o možnost koupit tento byt. Všechny možnosti byly vyčerpány...

Před Vánocemi mi volala mamča, že uklízečka, která uklízí část budovy, kde mamča pracuje má dovolenou, jenže paní na záskok taky přijít nemůže, protože jí umřel tatínek, tak mě máma požádala, zda bych tam nešla uklidit já. Proč ne? Pomohla jsem a dělala něco, co mě i baví a vyčistila si hlavu :) A ten den, bylo to 21.12.2012 mě to napadlo. Vzala jsem papír a psala, prostě slova šla sama a jak jsem to měla dopsáno, tak jsem si to po sobě přečetla... Jste zvědaví, co to bylo? :)

Jednalo se o událost na Facebooku s názvem Zpověď blázna a velká prosba o pomoc, kde jsem žádala, aby mi 10 000 lidí půjčilo 200 kč, abych nasbírala do konce roku 2.000.000 kč a nepřišla tak o své jediné naspořené peníze a koupi bytu (mého vysněného).

V tomto období jsem začala poznávat, kdo je mým skutečným přítelem a kdo si na něj jen hraje a věřte, že jsem za tuto zkušenost nesmírně vděčná, protože nyní vím, za kým pro pomoc můžu jít a od koho již ji nemůžu čekat... Na co je mít přátele, kteří vám říkají, jak vám se vším pomůžou a když o pomoc žádáte, tak se otočí zády a ještě si na vás dupnou, aby ukázali svou moc... Takoví přátelé, vážení, nejsou přátelé! ;)

V nouzi poznáš přítele! Svatá pravda! :)