Diskuse
Už jste někdy omdleli?
Děkujeme za pochopení.
Š58á50r87k95a 14A40n98d94r74l51o44v27á
Zase máte problém s diskusí u nového blogu
O Pekle jsem psala asi před 3 měsíci také, v podstatě podobně, jako Vy (a třeba budete ve Výběru, jako jsem byla já)
L96u25c17i78e 82M87r59á60z10i42k33o39v13á
Co se týče té diskuze, už mi to blblo včera, když jsem sem ten článek vkládala - zase... Ale psala jsem adminovi, tak to upravil a článek zveřejnil znovu dnes... Komplikované
Ani jsem si nevšimla, že jste o tom psala, si to musím pročíst... Když ono je těch článků tady tolik, že snad ani nejde přečíst každý... Hezký den, Šárko!
M59a12r18i42e 56P88o58k67o38r93n20á
Nejsem omdlévací typ, takže moc často ne. V dětství téměř vždy při zvracení. Jednou na ulici cestou od doktora (něco běžného s teplotami). Čekala jsem na zastávce a bylo mi blbé říct lidem, aby mně pustili sednout. Tak jsem stála u kamenného zábradlí. Jak mi svítilo slunce na hlavu, tak mi bylo pořád divněji, tak nějak se s tím zápasila a pak najednou jsem to jakoby vzdala, to byla nepopsatelná úleva. Probrala jsem se na zemi, usadili mně na lavičku a nějak jsem to pak zvládla dojet domů. Bradu jsem si rozsekla o to kamenné zábradlí, jizvu mám dodnes. Ještě párkrát se mi to stalo, nikdy jsem to nedovedla předvídat. Asi nastane nějaké odkrvení mozku, pomohlo by zavčas si sednout nebo lehnout. Ale ta ztráta vědomí je tak úlevná
L93u43c11i86e 21M66r81á72z39i15k69o43v17á
Děkuji za příspěvek! jj, je to úleva, souhlasím s Vámi... V ten moment Vás nic netíží, prostě pohoda...
D41a25n26a 58M91a53š38k89o62v27á
Divný... Omdlela jsem dvakrát a pokaždé předcházel nevydržitelně nepříjemný pocit, ukončený tím, že dál nevím, co se dělo. Ani pád ani následný přesun... nic si nepamatuju.
Dokonce jsem poté pronesla "je mi strašně divně, nevím, jak je člověku před omdlením, ale takhle by to mohlo vypadat... možná omdlím.." A na to všechny tři paní kolem vykřikly "už zase?!".. a teprve jsme si všimla otevřenýho okna, toho, že místo jedné jsou tam dámy tři, že mi omývají čelo... takže to ono bylo:-)
L84u59c67i30e 95M84r48á86z71i49k43o60v59á
Děkuji za příspěvek! No, ze začátku mi to taky nebylo příjemné... On ten pocit sám o sobě, když ztrácíte obraz (tedy zrak) a také, když Vám začne pískat v uších (takže také sluch) není moc příjemný, ale pak jsem prostě měla strašně krásný pocit, no jak jsem popisovala v článku (pocit klidu a vyrovnání) a nebo také níže v komentářích paní Eva...
Š98á97r89k67a 10A96n56d51r90l71o96v77á
Já sklony k omdlévání nemám, jen jednou, po operaci jsem sebou sekla na nem. chodbě, protože jsem myslela jak jsem už fit a chtěla jsem se jít do koupelny zušlechtit:-)
Ale spolužačka na střední se naučila perfektně omdlévat, když k nám na školu přišel nový mladý tělocvikář
L92u44c50i56e 58M31r14á63z21i53k54o11v23á
Díky za příspěvěk, Šárko! Hmm, spolužačka tedy zvolila rafinovanou taktiku, jak přilákat pozornost...
E21v59a 60P59a94l54l96o64t65t58o
Omdlévám poměrně často (nízký tlak, úrazy) a potvrzuji podobné zkušenosti - velmi příjemný pocit, i ta největší bolest v tom okamžiku mizí... Z toho důvodu jsem se i přestala bát smrti. Téměř pokaždé, když omdlévám nečekaně (to z nízkého tlaku cítíte chvíli předem, takže to je trochu jiné), tak mne napadá: "jestli tohle je umírání, tak je to celkem fajn!"..... :-) Prostě - na nebytí a (ne)vědomí není nic hrůzného, je to prostě takový přechod od něčeho v nic...
L93u63c69i88e 64M70r19á93z87i70k51o12v49á
Děkuji za příjemný příspěvek. Taky jsem si to tak řekla s tím umíráním...
V97a39n23d28y 39V95á48v54r53o87v54á
No ano, už se mi to párkrát stalo. Poprvé to bylo, když jsem byla malá a táta mi (na mé přání) česal tři culíky-)) Trvalo to hrozně dlouho!-)
Ale občas mívám stavy, kdy se mi zatočí hlava a cítím, že omdlím. Lékař mi dal jakési pohotovostní tablety, které opravdu omdlení odvrátí (když si je stihnu vzít včas-)
L88u47c95i91e 94M26r98á23z36i85k56o91v87á
Děkuji za příspěvek! To jsem vůbec nevěděla, že takové tablety existují... To je něco, co Vám okamžitě zvedne tlak? Nebo jak vlastně fungují? Děkuji za odpověď.
K41l48á92r12a 59T65ů39m70o18v19á
Prvně jsem omdlela nad sporákem, to mi bylo asi patnáct. Najednou mlha, pak nic a ledový vzduch z otevřeného okna... Potom několikrát v narvaném autobuse a ve frontě v obchodě. Kamarádi se báli se mnou chodit ven... Při promoci jsem se strašně bála, ale asi kvůli tomu jsem ji paradoxně ustála...
Jinak dlouhé stání (zvlášť v kombinaci s teplem a nedostatkem kyslíku) je docela problém, přitom v práci se po nás vyžaduje. Naštěstí pár kolegyň, co mají problémy s křečáky nebo s klouby, nám vymohlo židle... Ale na mě se občas někdo blbě kouká, tak mladá a nevydrží stát... No zase lepší, než se tam složit... Párkrát jsem i tak neměla k omdlení daleko...
Ono je hezké vyhýbat se spouštěčům, ale stresující práce, při které musíte být na nohou a kolikrát ani není čas se napít, zrovna bezpečím neoplývá...
Historka s kolapsem u státnic kolovala i na našem ústavu. Stalo se to rok na náma. Byl to kluk a jen co se probral, po něm předseda komise chtěl, aby tento stav vysvětlil... Další člen se ho prý jen zeptal, kde že to skončili...
L61u30c80i36e 66M67r27á13z50i75k25o98v26á
Děkuji za příspěvek! Ve frontě mívám také divné pocity. Asi to máme podobné, ovšem závidím Vám, že jste to ustála u promoci... Cítila jsem se tehdy docela trapně Ale horší by bylo tam s sebou seknout jako u státnic... Nechápu, že po tom klukovi chtěl vysvětlení, prostě se to stát může... Naštěstí jsem měla v komisi rozumné lidi, kteří věděli, co dělat a spíše se mě snažili uklidnit, než ještě více uvádět do rozpaků... Několikrát jsem se jim za to omluvila a poděkovala za to, jak se zachovali... Chlapec měl bohužel smůlu na členy komise.
Š74t27ě97p70á71n 38B74i63c51e46r35a
Jsou asi lidé, kteří vědomí ztrácí snadněji a jiní, kteří omdlí teprve, až když se jejich tělo už nemíní k vědomí vracet.
L85u90c13i46e 94M86r58á83z79i38k43o70v23á
Děkuji za příspěvek! Je možné, že to tak bude, i když to nezní zrovna optimisticky...
J89a41r54m19i81l16a 26R72a42n31s27d83o61r94f67o41v42á
Jako dítě jsem opakovaně omdlela při brutální žaludeční chřipce. Jen jsem se převrátila ke kýblu a pak "do tmy před očima" zpět do postele. Při zablokované krční páteři spíše každodenní pocity závratě téměř na omdlení plus příznaky jako brnění rukou, pocit "mimo". No a taky pozor na předýchání z rozrušení, stačí jedna myšlenka. Tam se nepomůže místům vyhýbat, ale kontrolovat myšlenky. Takové omdlení bývá nejhorší.
L55u20c82i55e 49M75r63á79z18i62k26o41v28á
Děkuji za příspěvek! Předýchání z rozrušení? To znamená, když se Vám příliš zrychlí dech, když se stane nepříjemná situace nebo začnete na něco nepříjemného myslet? To jsem ještě nezažila... Ale slyšela jsem, že tímto způsobem lze prý omdlení i uměle vyvolat... Je to možné?
K87l40á55r83a 80F39i83a65l80k44o30v62á
Z nízkého tlaku se omdlévá lehce, ale stačí vnímat příznaky, tedy slabost, studený pot, "stmívání" před očima a nepanikařit, ale zastavit se, chytit se něčeho, co se s vámi nepřevrátí, když náhodou opravdu omdlíte, vydýchat se a hlavně počkat, až se trošku zmátoříte. Největší chybou je snažit se jít dál!
Po lehkém zapotácení je potřeba si ihned sednout a nezvedat se, dokud člověku opravdu není lépe, venku klidně na obrubník, je opravdu lepší, když na vás kolemjdoucí blbě koukají, než když budete ležet přes cestu v bezvědomí a třeba s rozbitou hlavou.
L53u68c85i61e 43M91r90á51z47i81k33o86v67á
Děkuji za radu... To se mi několikrát stalo a už jsem poučená, že je to opravdu nejlepší způsob, jak tomu předejít :) Vlastě naposledy, když jsem jela v Brně v tramvaji do práce, to jsem asi cca 2 minuty viděla jen bílo nebo takové šero před očima a zase tu šelest nebo pískot v uších - naštěstí se uvolnilo místo a mohla jsem si sednout a kupodivu jsem to vydýchala...
- Počet článků 46
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1505x